Oficiální a dnes již dobře zmapovaná historie světového Internetu klade počátek Internetu do roku 1963, kdy vzniká síť ARPANET, experimentáulní projekt agentury ministerstva obrany USA DARPA (U.S. Department of Defense Advanced Research Project Agency). Projekt vznikající v době studené války a očekávání války jaderné měl před sebou základní úkol: vytvořit počítačovou síť se striktně decentralizovanou strukturou, kde výpadek jedné části sítě může ihned nahradit část jiná.

Tento požadavek se ukázal být jednou z hlavních příčin budoucího úspěchu sítě. Stejně snadno, jako mohly části sítě nahrazovat ty poškozené, bylo možno bez problémů do sítě připojovat další nové sítě nebo systémy.

První experimentální připojení v této síti bylo označováno jako DARPA Internet, později jen jako Internet.

Až do poloviny osmdesátých let se Internet rozvíjí pozvolným samospádem, omezen především na vládní a vojenské organizace. Významnou posilu dostává Internet v polovině osmdesátých let, kdy se k němu začínají připojovat americké univerzity. Jen pro představu - v roce 1984 bylo k Internetu připojeno pouhých tisíc počítačů, zatímco o osm let později byla prolomena hranice milionu.

Nicméně zásadní impuls přichází v roce 1986, kdy vzniká síť NSFNET, páteřní síť Internetu v USA. Provoz této páteřní sítě byl financován z rozpočtů vládní agentury NSF (National Science Foundation), odtud i název. Tato páteřní síť nahradila dosavadní ARPANET a MILNET. Obě tyto starší sítě se vrátily ke svému původnímu určení a začaly opět sloužit výhradně armádě.

Vytvoření páteřní sítě NSFNET podnítilo další připojování do Internetu - ten se stává otevřenou doménou pro vzdělávání a výzkum. Postupně se do Internetu připojují všechny významnější americké univerzity a výzkumné ústavy.

Internet jakožto akademická síť byl zpočátku prost jakýchkoliv komerčních aktivit. Po dlouhou dobu bylo předpokladem připojení přes NSFNET podpis prohlášení zapovídajícího veškeré komerční aktivity na Internetu. Právě tyto akademické tradice stály u dlouhodobě zažitého mýtu o tom, že vše poskytované na Internetu, má být poskytováno zdarma. Až pád NASDAQu na jaře 2000 přinesl z této představy vystřízlivění nejenom pro provozovatele služeb, ale z části i pro jejich uživatele.

O dlouhodobé neudržitelnosti Internetu jakožto ryze akademické, nekomerční aktivity, bylo v USA přesvědčeno stále více politiků, ba i dosavadních zastánců akademického Internetu. Počátkem devadesátých let převládla v USA myšlenka chápající Internet jako odrazový můstek pro další růst americké ekonomiky. Vyústěním těchto tendencí se v roce 1991 stal High Performance Computing Act, jehož iniciátorem byl americký vicepresident AL Gore.

Na základě tohoto zákona se USA pustilo do budování gigabitové základní sítě NREN (National Research and Education Network), následně byly privatizovány a komercializovány jednotlivé části Internetu v USA. Vládní finance a podpora se soustředily na výzkum a vývoj nové, velmi rychlé páteřní infrastruktury, zatímco do provozní sféry Internetu vstupují komerční společnosti. Komerční sítí se tak stává i doposud akademická NSFNET, akademická pracoviště přecházejí na NREN. Proces komercionalizace Internetu je tak završen a od roku 1993 můžeme o Internetu uvažovat v obou hlavních směrech - akademickém i komerčním.

Od roku 1993 prožívá Internet v USA, ale i ve světě veliký rozmach. O dva roky později, v roce 1995, je na Internet připojen dvojnásobek počítačů s porovnáním s rokem 1993 - jde již celkem o dva miliony počítačů. A dnes? Milióny připojených počítačů …